Výsadba javorové aleje Hvožďany + Roželov
2. 11. 202544
56
Za poměrně nepříznivého počasí jsme 2. listopadu vysadili 44 javorů u silnice spojující dvě obce, a to sice Roželov a Hvožďany. Snad právě díky této spojnici dvou obcí se sázení zúčastnilo nečekaně velké množství místních dobrovolníků.
Ráno toho dne nevypadalo vůbec slibně. Předpověď počasí byla nepříznivá a hlásila vytrvalý déšť. Na místě srazu jsme s kolegou Tomášem začínali osamoceni. Zabavili jsme se řezem příček a přípravou nářadí. To se během relativně krátké doby změnilo. Na boční cestu od Vacíkova přijelo hasičské auto a cestu zablokovalo. Přijeli technické služby z Hvožďan a během chvilky postavili stan na zázemí a občerstvení. Kolem projíždějící auta neprojížděla, ale zastavovala a parkovala s našimi auty vedle velké hromady hnoje. Z aut vylézali lidé, kteří přijeli přiložit ruku ke společnému dílu.
Ti, kteří si nedali načas a přijeli mezi prvními, se hned zapojili do příprav. Zatloukali hřebíky do latěk, stříhali pletivo. Vděčné práce pro první dobrovolníky. Technické služby rozvážely kůly a stromy k jámám. Déšť nepřestával. Tomáš s chlapy připravili ukázkovou jámu a začala instruktáž. Výsadba balového stromu ke třem kůlům. Předtím byla ještě úvodní řeč místní starostky, která celou výsadbu iniciovala.
Po instruktáži následovalo společné focení a po focení se již lidé naplno pustili do práce. Pro větší efektivitu se vytvořil předvoj tzv. zatloukačů, tj. mužů, kteří nechodí do posilovny, zato umí dobře zatlouct kůly bucharem. V návaznosti na jejich práci šla skupinka, která také zatloukala, ale již to nebyly kůly, nýbrž hřebíky na příčných laťkách, které stabilizují kůly. Pak už následovaly různorodé skupinky, které práci dotahovaly do konce, tak abychom mohli říct, že je strom řádně vysazen se vším všudy, včetně ukotveného stromu a pletiva.
Lidé a ani déšť ve své vytrvalosti nepolevovali. Občas byla kratší přestávka u stánku s občerstvením nebo nepatrným snížením napadaných mililitrů. Ale ani jedno nebylo znatelné, a tak se stalo, že už nebylo co sázet a pořád pršelo. Déšť jsme nechali za stánkem a společnou práci jsme zakončili pod přístřeškem zaslouženým opečením špekáčků, buchtou a teplým čajem. Přišel se podívat i pejsek na výletě. Přiťapal si to po nově osázené silnici od Hvožďan. Přes prvotní rozpaky jsme zjistili, že má na obojku telefonní číslo a majitel si pro něho přijel. Tím byla celá akce zdárně ukončena. Lidé se rozjeli do svých domovů. Stánek se složil, naložil a odvezl a jakoby se nic nestalo. Jen podél cesty se lesknou kůly podpírající nově vzniklé tiše ševelící javorové stromořadí.
Závěrem mi nezbývá než poděkovat všem, kteří akci podpořili. Starostce, místním dobrovolníkům a jejich rodinným příslušníkům. I těm, kteří pro nepřízeň počasí nepřišli, ale třeba myšlenkou akci podpořili. Velké poděkování patří i sponzorovi, Philip Morris ČR a.s., děkujeme.
Sázení a práce venku mají smysl.
