Verneřice - alej

Výsadba aleje, která se před pár lety uskutečnila, byla zrealizována díky spolupráci obce Verneřice a ZŠ a MŠ Verneřice. Při přípravách projektu bylo rovnou domluveno p. starostou Verneřic a p. ředitelkou ZŠ, že děti nejen zrealizují zcela novou výsadbu ovocné aleje, ale že právě tyto školní děti budou i těmi, kdo bude o alej pečovat a realizovat v budoucnu velmi potřebnou povýsadbovou péči o stromky. Vzhledem k vytíženosti školy a naplánovaným akcím jsem byla nucena provést výchovný řez bez účasti, pozornosti, dětí. Také se nám to termínově zcela nešťastně s letošními květnovými státními svátky. Nejdřív to vypadalo, že to bude vlastně moc fajn, pedagogové velmi ocenili, že po dnu volna ve čtvrtek mohou jít s dětmi v pátek na práci mimo školní třídu. Stejně tak i děti. Co jsme si ale nikdo neuvědomil bylo, že zaměstnanci městského úřadu budou mít dovolenou. A to nejen ve čtvrtek, ale i v pátek a zkrátí si práci i ve středu. Nebyl, kdo by provedl následnou zálivku. V jednom případě pršelo hned večer, což nás zachránilo, podruhé čekaly stromky až do druhého dne. Ráno se děti vydaly pěšky na cestu od školy na místo výsadby aleje a já s panem starostou jsme zajistili materiální výbavu a nářadí. Po úvodním proškolení a ukázce se děti rozdělily do pracovních skupin a skupinek a podle zadání se ujaly práce. Vždy jsme kombinovali dvě třídy = věkově starší a mladší, aby si děti mohly vzájemně pomáhat, kooperovat a byly motivovány k vzájemné spolupráci. Práce je všechny do jednoho velmi těšila a zažily spoustu veselých momentů. Práce byla pro ně odreagováním a relaxací. Byly nadšené, že mají v rukou nářadí a vytváří za sebou hmatatelnou stopu. Menší děti z 1. stupně pracovaly na vypletí a obnově zálivkových mís, pomáhaly starším při odstraňování/výměně stromků a jejich transportu k vozíku. Starší děti sundávaly pletivo, dobývaly neujaté stromky z půdy ven, obnovovaly potřebné díry pro nové stromky. Po odchodu mladších dětí pak vytvářely nové úvazky a zavíraly stromky zpět do pletiva. V mnoha případech se učily držet a použít správně kladivo a "trefit se na hlavičku". V průběhu práce jsme doplnili energii formou opékání vuřtů a využití jejich energetického potenciálu v zažívacím traktu. Nesměl chybět kečup - vytvořili jsme s kolegy hypotézu a následné ověření, ze které vzešlo, že až žáci po čtrnáctém roce svého věku plynule přecházejí z čistého kečupu → na kečup s hořčicí / hořčici / nic = čistý vuřt a suchý chléb. To byla docela legrace - akce by se mohla také nazývat "kečupovou seancí v 9 a 3/4" :-) Akce probíhala ve dvou dnech. Nebylo to vůbec snadné. Malé děti opravdu velmi bojovaly s kořenovým systémem travnatých drnů. Hrabičky i vypichováky používaly velmi účelně. P. učitelky své žáky nejen povzbuzovaly, ale také šly příkladem a pracovaly s nimi. Snažily se, aby nikdo nedělal žádné nešvary a práce nám šla od ruky. Pan starosta nás také požádal, abychom upravili i část výsadby přímo předcházející té naší. Jednalo se výsadbu od Povodí Ohře. Je pravdou, že byla v naprosto dezolátním, zcela katastrofálním stavu. Plastové kryty byly otevřené, poničené nebo zcela chybějící a znamenaly tím pádem okousané kmínky stromků a jejich zmar už v počátku. Protože to byla výsadba přímo sousedící, vyhověli jsme. Pro kolemjdoucího to totiž velmi snižovalo úroveň naší kvalitně odvedené práce. A zde se děti nadřely ještě více. suchá zem byla velmi tvrdá a nepoddajná pro vykopání děr, druhá věc pak byla zatlouct kůly - to nastoupili do akce i pan učitel a pan asistent. To v žákovských silách nebylo. Měnili jsme celkem 12 stromků čistě v režii obce. Celkovému stavu "naší" ovocné aleje to velmi prospělo. Jsme rádi, že jsme této velmi náročné, ale velmi potřebné spolupráci udělali krok naproti. Sem jsme zasadili kontejnerové stromky různých ovocných odrůd. Na původní výsadbě jsme doplnili hlavně odrůdy třešní. Děti se velmi těšily, že si jednoho dne půjdou natrhat rané odrůdy těchto sladkých plodů a společně si ve škole v kuchyňce upečou třídní koláč :-) Velmi hezký byl moment, kdy mladší děti, chybějící na původní výsadbě, vytvořily kolem stromků místo zálivkových mís z velkých travních drnů veliká "travnatá sluníčka". To jsme se všichni společně opravdu hezky zasmáli a vše jsme dali do pořádku tak, jak to má být :-) Akce byla opět velmi povedená, děti si ji velmi užily. S nadšením a dle svých nejlepších schopností pracovaly i ty děti, které jindy výuku a veškeré akce svým osobitým originálním způsobem velmi narušují, kterým chybí jejich vnitřní motivace, klid, soustředěnost a snaha o co nejlepší výkon. To bylo opravdu super. Všichni jsme museli uznat, že takováto práce a přímá výuka svědčí a vychovává, pozitivně vede, opravdu každého. A to byl vlastně původní záměr, který nás před lety přivedl na myšlenku výsadby stromků školními dětmi. Vychovávat pro budoucnost. Děkujeme za tu možnost!

CoordinatorAdéla Němečková

Po roce a půl jsme se vrátili zkontrolovat, jak se našim vysazeným stromům daří. Provedli jsme důkladnou kontrolu, zda jsou všechny stromy stále na svém místě a v dobrém stavu. Výsledky kontroly jsme předali obci, která nyní zajistí případné opravy a péči, aby stromy dál prospívaly. Věříme, že naše společné úsilí přispěje k dlouhodobé udržitelnosti a rozvoji místní krajiny.

CoordinatorAdéla Němečková

Show 3 more photosShow less+

1 / 6

FullscreenClose

Previous photoNext photo

Žáci naší Základní školy ve Verneřicích měli díky sponzorům a dalším zúčastněným stranám možnost vyzkoušet si práci okolo výsadby stromořadí - ovocné aleje. Děkujeme tímto sponzorům za jejich dar, který tuto akci umožnil a dal vzniknout zcela nové aleji ovocných stromů podél cesty do sousední obce. Tento krajinný prvek se zde stává součástí komunitního života obce na dlouhá léta. Při zahájení akce byli žáci již předem nadšeni. Poprvé jsme se s výsadbou seznámili na jaře letošního roku, kdy jsme si společně vyzkoušeli, co všechno zvládneme. Děti ze všech tříd se po ukončení ptaly, a i nyní se ptají, zda se bude konat další výsadba, které by se mohli účastnit. Práce s nářadím, živými stromy je evidentně velmi naplňuje. Na výsledek své práce mohou být děti právem hrdy. Nutno říci, že i tentokrát si s námi počasí dost zahrávalo. Původní termín musel být posunut o 14 dní dále, protože stromky ve školkách byly stále příliš vitální. Výsadba v naší nadmořské výšce je již v období listopadu značně riziková, protože je zde velmi chladno, sychravo, větrno. Letos jsme se potýkali navíc s velmi hustou mlhou, deštěm a nočními mrazíky, které přišly snad každý den. Žáci se rozdělili do skupinek, vždy starší a mladší společně kooperovali a bojovali se svými fyzickými a psychickými silami. Všichni si vzájemně pomáhali, všichni se cítili rovnocennými členy pracovní skupiny. Každý den sázela jiná kombinace tříd - jen chlapci devátého ročníku se rozhodli nám vypomoct denně, patří jim opravdu veliký dík! Odvedli opravdu veliký kus práce! Pro žáky byla práce opravdu velikým přínosem. Naučili se, jak zasadit strom, zjistili, jaká těžká je to práce. Opět se všichni dozvěděli mnoho užitečného z oblasti nejen výsadby, ale také ekologie a života na naší planetě, v našem regionu. Každá třída předem prošla projektovým týdnem, kdy se tématika objevovala napříč výukovými předměty. Samotná výsadba byla fantastická. Učitelé vždy odvedli své žáky na místo, kde bylo již připraveno vše na akci. Po každodenním úvodním slovu a přivítání od pana Keznikla, starosty obce, jsme se pustili do práce. Velcí i malí kopali a hloubili díry a nutno zmínit, že všichni s velkým nadšením a vervou! Jednalo se nejoblíbenější část práce! Možnost vzít náčiní a vybojovat souboj se zeminou, kameny... Všichni by nejraději hloubili svou vlastní jámu a radovali se, že to dokázali :-) Malé děti se svou p. učitelkou nám během zatloukání kůlů vždy připravily ohniště a rozdělaly oheň k opékání dobrot a zahřátí zkřehlých těl. Velcí zatím zatloukli kůly. To už tak oblíbená činnost nebyla. Ale pak se všichni těšili, jaký stromek budou moci zasadit a vybírali si. Někdo chtěl zasadit jedině třešeň a jiný zase naopak jedině slivoň. O moruše byl absolutně nebývalý zájem! Po krátké instruktáži se děti pustily do díla a opatrně stromky umístily do jejich nových pelíšků. Vytvořit oplocení a závlahovou mísu, to už zbylo většinou pro starší žáky, kteří měli delší časovou dotaci k účasti. Je úžasné, jak zajímavé počasí jsme každý den měli. Jeden den byla mlha, že nebylo vidět na 20 metrů, jiný den svítilo slunce - ale jen pár paprsky pronikalo až téměř k nám hustou mlhou, pak bylo slunečno a jasno. Poslední den prvního týdne pak pršelo - sázet jsme tedy jít nemohli. Déšť měl velmi neblahý vliv na kvalitu půdy... V jedné části voda v zemi neměla kam odtékat (asfaltová cesta se stala nepřekonatelnou překážkou, zemina byla zcela nasycena) a zůstávala na louce. Při takové práci se vyhloubené jámy plnily vodou, děti i nářadí, všechno bylo od hlavy až k patě od bláta. Musím však dodat, že děti si tuto situaci (a někteří úplně speciálně) s ohromným nadšením užívaly! Snad se maminky moc nezlobily, ale děti byly při práci absolutně šťastné... (Někteří starší žáci naopak z rozmočené hlíny radost neměli - báli se o svou čistou "pracovní", vlastně spíš městskou vycházkovou, obuv...) Konec akce byl vždy ve znamení úklidu po práci. Prostor musel zůstat vždy čistý a upravený. Celkem jsme s dětmi vysadili 60 ovocných stromů - třešní, slivoní a moruší. Na závěr bych ještě jednou ráda poděkovala všem zúčastněným stranám: sponzorům - společnostem HENKEL ČR, spol. s.r.o. a ROSSMANN, spol. s.r.o., obci Verneřice a jejím zástupcům, kteří výsadbu a akci dětem umožnili, p. Doušovi, který ustoupil z nájmu těchto prostor a dal tím možnost realizovat akci, vedení, pedagogům a žákům zdejší Základní školy ve Verneřicích, kteří své žáky vždy perfektně motivovali a vedli. Celou akci propojila společnost Sázíme stromy. Děkujeme!

CoordinatorAdéla Němečková

Show 206 more photosShow less+

1 / 209

FullscreenClose

Previous photoNext photo